Ladění karburátoru

Je důležité si uvědomit, že správné vyladění karburátoru je důležité abychom předešli poškození motoru a docílili optimálního výkonu. Předtím než si představíme různé části karburátoru a součásti sání, Vám řeknu pár teoretických slov o funkci karburátoru a jeho ladění.

Díky podtlaku, který vzniká v klikové skříni při pohybu pístu ve válci směrem nahoru se otvírají membrány v klapkách a skrz ně je nasáván vzduch který je při průchodu karburátorem obohacován skrz trysky o benzín – vzniká tak hořlavá směs benzínu a vzduchu. Když se píst pohybuje dolů vytváří se v klikové skříni přetlak, který zase membrány klapek zavře a tím ukončí fázi sání.
Správné a efektivní spalování se děje, když poměr benzínu a vzduchu má poměr 14,7 dílů vzduchu a 1 díl benzínu, tehdy se jedná o špičkovou směs, takzvaný stechiometrický poměr. Umění vyladit karburátor spočívá v tom, co nejvíce se přiblížit tomuto ideálnímu poměru směsi vzduchu a benzínu. (Pozor: Jedná se o směs benzínu a vzduchu, nemá to nic společného s poměrem benzínu a oleje) Jedno velké nedorozumění spočívá v tom, že když se namontuje větší tryska, kterou pak teče více benzínu, zvýší se tím automaticky výkon, tak jednoduché to bohužel není. Je sice správné, že díky zvýšenému plnění válce dosáhneme většího výkonu, ale opravdového zlepšení průtoku směsi do válce dosáhneme zvětšením průměru karburátoru a zvolením optimálních trysek.

Co se stane když použijeme příliš velkou trysku?
Nachází se pak příliš mnoho benzínu ve směsi, mluvíme pak o bohaté směsi. Motor má menší výkon, má sklon k vynechávání a koktání (tzv. čtyřtaktování, když motor zapaluje díky příliš bohaté směsi každou druhou otáčku motoru) jako kdyby jste jeli pořád se zapnutým sytičem. Bohatá směs je dobře znatelná na svíčce, je většinou černá s velkým povlakem karbonu a sazí. Při tomto nastavení se motor zničit nemůže ale má menší výkon a spotřeba rapidně stoupá.
V případě, že zvolíme příliš malou trysku.
Směs obsahuje menší podíl benzínu než optimální směs, mluvíme pak o chudé směsi. Zde již musíme dávat pozor. Motor má velice dobrý výkon, ale při spalování chudé směsi se válec přehřívá. Výsledkem je pak většinou přidřený píst. Chudou směs opět poznáme nejlépe podle stavu svíčky, svíčka bývá většinou bílá, opálená. Dalším indikátorem chudé směsi může být chcípání motoru po delší jízdě na plný plyn, teprve po ochladnutí opět naskočí, na volnoběh nepravidelný chod (motor má příliš vysoké otáčky).
Při ladění postupujeme následovně: Karburátor je nastaven na sériový válec a filtr a většinou stačí pouze vyměnit hlavní trysku. Nejdříve zvolíme trysku která je na 100% moc velká a v krocích po pěti trysku zmenšujme až na hodnotu kdy motor běží čistě, déle pak můžeme zkoušet další velikosti trysek které se nachází mezi. Ze začátku častěji vyndáváme svíčku a pozorujeme její zabarvení a stav. Optimální nastavení směsi opět poznáme nejlépe na svíčce, je zabarvená do světlehnědé až rezavé barvy.

V případě, že motor při běhu na 1 až 3 plynu koktá a vynechává nebo špatně jde na plynem, není správně nastavená jehla karburátoru. Pro nastavení jehly karburátoru musíme nejprve odšroubovat vrchní kryt karburátoru a jehlu vyndat. Na vrchním konci jehly se nachází 3 a více zářezů. V jednom ze zářezů je umístěn pojistný kroužek, který určuje pozici jehly v karburátoru. Když se pojistný kroužek nachází v dolních pozicích je směs v oblasti 1/3 až 3/4 plynu bohatší, když kroužek posuneme o pozici výš (jehla se nachází níže) docílíme tím chudší směsi v oblasti 1/3 až 3/4 plynu.
Zřídka kdy se stává, že volnoběžná tryska je příliš malá nebo velká. Pokud se skútr při snaze o rychlý rozjezd prvních deset metrů courá krokem a pak teprve se rozjede je tryska moc malá. Když motor koktá přibližně při 1/3 plynu je tryska moc velká.
Z jedné strany karburátoru najdeme 2 seřizovací šrouby. Velkým šroubem regulujeme otáčky volnoběhu tzv. volnoběžný šroub a malý šroub kterým regulujeme bohatost směsi při volnoběhu – tzv. vzdušník. Při nastavování správné směsi při volnoběhu postupujeme takto. Přidáme přibližně tak jednu až dvě otáčky na šroubu, který řídí volnoběžné táčky – zvýšíme volnoběžné otáčky. Poté zašroubujeme vzdušník až na doraz a vyšroubujeme buď podle hodnoty která je udávána v servisním manuálu nebo univerzálně 1 až 1,5 otáčky. Optimální volnoběžná směs se většinou nachází v rozmezí 1 až 2 otáčky, v tomto rozmezí se snažíme najít polohu při které má motor největší volnoběžné otáčky. Po nalezení bodu s nejvyššími otáčkami opět snížíme otáčky volnoběhu volnoběžným šroubem. V neposlední řadě je nutné připomenout že toto ladění vždy provádímě přo plně zahřátém motoru. Teď Vám to jistě přijde všechno velmi komplikované, ale není se čeho bát. Nenechte se vystrašit výměnou karburátoru, odměnou Vám bude vyšší výkon v každém případě.

Kdo by si opravdu nevěděl rady nebo chtěl mít svojí směs vyladěnou maximálně špičkově je možné použít tyto výfukové teploměry, které se používají u závodních dvoutaktů nebo tyto speciální lambda měřáky bohatosti, které se zas používají na čtyřtaktních motorech.
Ondra – Scooter-tuning.cz